*


 
   

Vnější paraziti

   
 


 

 

My pleasure, my yorkshire 2021,2022,2023,24

My pleasure, my yorkshire 2020

My pleasure, my yorkshire 2019

My pleasure, my yorkshire 2018

My pleasure, my yorkshire 2017

My pleasure, my yorkshire 2016

My pleasure, my yorkshire 2015

My pleasure, my yorkshire 2014

My pleasure, my yorkshire 2013

My pleasure, my yorkshire 2012

My pleasure, my yorkshire 2011

Jenifer, jorkšírský terier 2007-09

Naše štěňátka

Jorkšírský teriér

Jackie 2010

Videa yorkie

Chameleon jemenský Moris + Kamila

Líšeň . . .vzpomínky

Štěně ..aneb pořizujeme si pejska

Březost - porod

Odčervení

První dny stěněte

Očkování

Potrava

Brit ..krmivo,poradna

Zoubky

Vnější paraziti

Nemoci psů

Drápky

Výchova a výcvik psa

Volhardův osobnostní test

Podzimní mánie - šípky,řepa, dýně

Receptář

Abeceda zahrady

Jacquie Lawson

Naše jméno . . .

Babské rady

zdravá potravina

Bylinky

Bylinky . . .

Kvásek, pečení chleba, pečiva. . .

Kuchařka ze Svatojánu

pan Cuketka

Maškrtnica,Julky pečení

…jedlo, ktoré chutí

Pekárnomanie

Dadalova kuchařka

s Italem v kuchyni

Nataša

Michaela Rau - dobrou chuť

Helenkiné dobroty

kváskování

Co nového na kopci

Pečeme z kvásku Janka M.

Nelka food

Vůně chleba

joga

Do formy

calculator.net

kalorické tabulky

Michal HAFO

seriály ☺

 


     
 

 


 

Nejméně čtvrtinu všech onemocnění kůže psů a koček způsobují vnější paraziti. Mezi nejdůležitější kožní parazitózy psů patří: zablešení, zaklíštění, demodikóza, cheyletielóza a stále častěji se vyskytující sarkoptový svrab. Kočky trpí především blechami, otodektovým svrabem, zaklíštěním a cheyletielózou. Naprostá většina kožních parazitů domácích zvířat patří mezi členovce a ty se dále dělí na roztoče a hmyz.

Zablešení

Hlavním původcem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Tento druh nacházíme u psů a koček nejčastěji. Příležitostně napadá i člověka. Blecha psí (Ctenocephalides. canis) je vzácnější, ale snadněji přechází na člověka. Blecha je drobný bezkřídlý hmyz, má stranově oploštělé tělo velikosti 3-4 mm. Poslední pár nohou je delší a uzpůsobený ke skákání. Dospělé blechy se živí krví. Samička klade bělavá vajíčka velikosti 0,5 mm, která nemají lepkavý povrch a proto vypadávají do okolí. Po 4-12 týdnech se líhne beznohá larva. Hlavní potravou larev je trus dospělých blech obsahující velké množství nenatrávené krve. Larvy se po dvojím svlečení zakuklí. Vývoj kukly v dospělce trvá 4-6 týdnů, ale může být i kratší ( 15 dní ).

Největším problémem při napadení blechami je alergická reakce způsobená alergeny z bleších slin. Přecitlivělost na bleší kousnutí se nejčastěji vyskytuje mezi 3 a 5 rokem. Blechy jsou také mezihostitelem tasemnice psí (Dypilidium caninum) takže hrají důležitou roli v jejím přenosu. K nakažení psa nebo kočky dojde pozřením dospělé blechy.

Nejčastěji se svědivá ložiska u psů vyskytují v oblasti beder a kořene ocasu, na stehnech, břichu, ve slabinách a na krku. Kočky bývají nejvíce postiženy v oblasti krku.

Léčba zablešení není jednoduchá. Je nutné odblešit zvíře a v každém případě i asanovat jeho životní prostředí.

Jak poznáte, že má váš pes/kočka blechy? Pročešte srst hustým kartáčem a získané černé částečky vysypte na vlhký ubrousek. Pokud se po chvíli kolem částeček objeví hnědočervená zóna jde o trus blech. To je důkad zablešení.

Proti blechám lze používat antiparazitika ve formě sprejů, obojků nebo spot on ( malé množství tekutiny v ampulce, které se aplikuje mezi lopatky).

Demodikóza

Původcem tohoto onemocnění je roztoč trudník psí nebo kočičí (Demodex canis, Demodex cati). Tělo má doutníkovitého tvaru a lokalizuje se ve chlupových folikulech. Způsobuje zánět chlupových folikulů a mazových žláz. K přenosu dochází v ranném věku kontaktem mláďat s matkou při sání mléka.

Existuje forma lokalizovaná, která se vyskytuje hlavně u štěňat především na hřbetě nosu, na čele a kolem očí. Postižená ložiska jsou bez chlupů, zarudlá a pozorujeme při ní zvýšenou tvorbu šupin. Druhým typem je forma generalizovaná neboli celková. Ta se může vyskytovat v jakémkoli věku a kdekoliv na těle, často je rozšířena po celém těle. Generalizovaná demodikóza je závažným onemocněním, především u psů starších 1,5 roku může docházet i po radikální léčbě k recidivám. Nedoléčená generalizovaná demodikóza často přechází v úporný zánět meziprstí.

Pokud u svého psa pozorujete některý z výše uvedených příznaků obraťte se na svého veterináře.

K léčbě demodikózy se používají různé látky ve formě šampónů (koupele), ty se opakují v intervalech několika dnů až dvou týdnů, do vymizení příznaků.

Klíšťata

Nejdůležitějším klíštětem v našem zeměpisném pásmu je klíště obecné (Ixodes ricinus). V přírodě se objevuje od dubna do října s maximem v květnu až září. Dříve uznávaný názor, že v nadmořských výškách nad 600 m nad mořem již klíšťata nežijí se dnes považuje za přežitý. Tzn. klíšťata žijí všude.

Klíšťata způsobují v místě přichycení místní zánětlivou reakci. Při silném napadení (desítkami jedinců) mohou toxiny obsažené ve slinách způsobit klíšťovou paralýzu. Nešetrně odstraněná klíšťata, kdy hlavička zůstane v kůži, způsobují granulomy - tuhé, většinou růžové bouličky na kůži. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí například lymské boreliózy a virové klíšťové encefalitidy.

Prevencí proti klíšťatům jsou obojky, spreje nebo spot on s účinnou látkou.

Pokud klíště na svém mazlíčkovi objevíte tak s ním nejprve opatrně pohybujte všemi směry a poté ho pinzetou opatrně vyjměte. Pracujte v rukavicích!!! Klíště může být infekční!

 

V letním období je velmi častým problémem napadení zvířat klíšťaty.  Chránit sebe i své chlupaté kamarády proti těmto parazitům je důležité zejména z toho důvodu, že klíšťata jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění a způsobují kožní obtíže. Je prokázána možnost přenosu až 150ti různých infekcí z klíšťat na teplokrevné tvory.

Nemoci přenášené klíšťaty:

  • nejčastější
    • lymská borelióza (Borrelia burgdorferi)
    • klíšťová encefalitida
    • tzv. klíšťová obrna - při silném napadení klíšťaty může dojít vlivem  produkovaného neurotoxínu k ovlivnění činnosti nervových buněk a následkem  toho dojde nejprve k  obrně zadních končetin, která může vyústit až do celkové  obrny a zástavy dýchání.
  • méně časté
    • hemobartonelóza (Hemobartonela felis)
    • nemoc kočičího škrábnutí 
    • ricketsióza (tzv. tibola)
    • tularémie - postihuje především králíky
  • vyskytující se v teplejších oblastech (Středozemí)
    • babesióza (krevní parazitóza - Babesie)
    • ehrlichióza
    • Q horečka

Kožní potíže:

  • boláky po vpichu
  • ekzémy
  • alergie

Jak zacházet s přisátým klíštětem

Po návratu z venku zkontrolujte svého mazlíčka a ihned odstraňte všechna klíšťata.

  • Klíště před vyndáváním nenatírejte krémem, olejem ani lihem pro jeho usmrcení. Klíště pak ztrácí svou pevnost a snadněji se přetrhne. Zbytek klíštěte se pak velmi špatně odstraňuje. Při úhynu také klíště vypouští do svého hostitele velké množství infikovaných slin a s usmrcovadlem dochází k dalšímu vstřebávání infekce kůží.
  • Klíště uchopte speciální pinzetkou nebo tzv. elektrikářským krokodýlkem tak, abychom jej příliš nezmáčkli. K nákaze hostitele dochází při sání vypouštěním slin do rány a při odstraňování klíštěte jeho zmáčknutím vtlačením jeho obsahu do ranky. Proto je nutné při vyndávání klíštěte nepoškodit jeho napité tělo.
  • Kývavým nebo točivým pohybem (je jedno v jaké směru) klíště vytáhněte.
  • Zkontrolujte, zda je klíště celé.
  • Místo, odkud bylo klíště odstraněno, je třeba potřít desinfekcí (líh, Jodisol, Betadine).
  • Klíště nelikvidujeme tím, že ho rozmáčkneme, ale spálíme nebo utopíme.
  • Pokud máte obavy, že je klíště infikované a vy nebo váš miláček by se mohl nakazit, klíště nemusíte likvidovat, ale můžete využít naší novou službu pro vás a nechat klíště vyšetřit na infekčnost lymskou boreliózou!!! Čtěte v odstavci „Včasná léčba získané infekce“.

 

Vakcinace

Dnes jsou pro zvířata dostupné vakcíny proti lymské borelióze od několika výrobců. Očkování proti borelióze nemá preventivní účinek na přisátí klíštěte na očkovaného jedince, zabraňuje však vzniku nemoci. Toto očkování není zahrnuto do základního vakcinačního schématu, vřele jej však doporučujeme. Důležité je především v oblastech vysokého výskytu klíšťat a u loveckých psů. Nejlepší doba pro očkování proti lymské borelióze je mimo sezónu, tedy v zimním období.
Proti klíšťové encefalitidě vakcinace pro zvířata neexistuje. Klíšťová encefalitida však není častým problém u psů. V celé Evropě se vyskytlo jen několik málo psů s neurologickými problémy, kteří onemocněli klíšťovou encefalitidou.


Cheyletielóza (dravčíkovitost)   

Původcem je roztoč dravčík psí nebo kočičí (Cheyletiella yasguri a Cheyletiella blakei). Dravčíci jsou šedožlutí roztoči, jejich velikost kolísá podle stádia vývoje mezi 0,2-0,8 mm. Žijí na povrchu kůže a živí se tkáňovým mokem. Samičky lepí vajíčka na chlupy asi 2-3 mm od povrchu kůže. Přítomnost dravčíků vyvolává zvýšenou tvorbu šupin na krku a zádi a svědivost. U koček, které se pravidekně čistí je množství lupů menší.

Dravčíci jsou významným zdrojem onemocnění také pro člověka. Při vzájemném kontaktu dochází k přechodnému napadení lidí ve 20-40 %. Dravčíci jsou schopni proniknout i přes několik vrstev oblečení. Na kůži napadeného člověka se hlavně v oblasti předloktí, trupu, stehen a zádi objevují červené flíčky až pupínky s centrem žluté barvy provázené úporným svěděním. Pokud nedochází k opakovanému přenosu dravčíků změny odeznívají během několika dnů až týdnů, protože parazité nedokončují na člověku vývojový cyklus, tzn. nemnoží se. Léčba u člověka tedy není nutná. Nemocná zvířata léčíme koupelemi v antiparazitárních šampónech. Po vyléčení zvířat dojde k vymizení příznaků. Pro zmírnění příznaků se doporučují pouze zklidňující masti a zásypy.

Sarkoptový svrab

Původcem tohoto onemocnění je zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei var. canis). Parazituje především u psů, ale může napadnout i kočky a člověka. Zákožka je roztoč o velikosti 0,2-0,3 mm. Oplozené samičky kladou vajíčka do vyvrtaných chodbiček v horní vrstvě kůže. Samečci žijí pouze na povrchu kůže. Všechna vývojová stadia se živí tkáňovým mokem.

Kůže reaguje na přítomnost zákožek zánětem a zhrubnutím. Psi se díky intenzivnímu svědění škrábou a tím si kůži zraňují. Svědění je intenzivnější v teple. Následně dochází k bakteriálním zánětům takto poškozené kůže. Nejčastější lokalizací zákožek na těle jsou řídce osrstěná místa: břicho, loketní a hlezenní klouby a ušní boltce. Později se příznaky rozšíří na celé tělo.

K léčbě se používají opakované akaricidní (protiroztočové) koupele nebo injekční preparáty.

Původce je přenosný na člověka. Již za několik hodin po napadení se objevují na rukou a trupu svědivé pupínky. Příznaky zmizí samy do 4 týdnů po vyléčení psa.drbe se
pes.gif




Otodektový svrab (ušní prašivina) 

Původcem tohoto u koček velmi častého onemocnění je strupovka ušní (Otodectes cynotis). Také u psů se s tímto onemocněním setkáváme stále častěji. Roztoč dosahuje velikosti 0,3-0,5 mm, žije na povrchu kůže v zevním zvukovodu a živí se tkáňovým mokem. Způsobuje zánět zevního zvukovodu doprovázený výrazným svěděním. Napadený zvukovod bývá zaplněn tmavě hnědým mazem, ucho je bolestivé a svědí. V některých případech se zánět může rozšířit i na okolí ucha a krk a dále na záď a ocas.

 

Pokud si vaše kočka nebo pes škrábou uši nebo třepou hlavou navštivte veterinárního lékaře.

Původce se může přenášet i na člověka. Následkem kontaktu s nemocným zvířetem se na rukou a trupu může přechodně vyvinout zánět kůže ve formě pupínků, který spontánně vymizí po vyléčení zvířete.

Pro úplnost uvádím další možné kožní parazitózy psa a kočky. Notoedrový svrab, Trombikulóza, Čmelíkovitost, Zavšivení, Myiáza-larvy much v otevřených ranách.
 

Trombikulóza

Pokud si váš jorkšírek začne úporně vykusovat hlavně tlapky a vykusuje se mezi prsty a vy mu je prohlížíte a není na nich nic vidět, jen takové oranžové tečky, v tomto případě se zjevně jedná o parazitární onemocnění zvané trombikulóza, způsobené larvami parazita Neotrombicula autumnalis /sviluška/. Typický je sezónní výskyt na konci léta a počátkem podzimu /konec srpna a září/. V počátku svědivosti lze při pozorné prohlídce postiženého zvířete najít v meziprstí, okolí očí, za ušima či okolí konečníku oranžové shluky larev, které lze připodobnit k poprášení rostlinným pylem. Larvy mikroskopicky narušují tkáň a způsobují silnou svědivost. Po jejich vymizení zůstávají červené skvrnky v místě napadení.

Tito parazité se nacházejí v typických lokalitách na trávě a napadají nejen zvířata, ale i člověka, takže po víkendovém pobytu na chalupě se drbe pes i celá rodina. U člověka se nejčastěji objevují na místech, která se potí /např v místě, kde je textil přichycen k tělu gumou ? ponožky, spodní prádlo/.
Léčba je poměrně jednoduchá, spočívá v použití přípravků na bázi pyretroidů ve formě spreje nebo koupelí, které Vám doporučí Váš veterinární lékař.
Upozorňuji, že přípravky s dlouhodobým účinkem proti blechám a klíšťatům /postřiky, kapky za krk a obojky/ nejsou v tomto případě účinné!!









 
 
   
 další v Nemoci psů
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
 

 

 
This website was created for free with Own-Free-Website.com. Would you also like to have your own website?
Sign up for free