Každý pes, který žije v lidské smečce, je chován proto, aby byl lidem užitečný. A aby i vám právě ten váš pes přinášel užitek, vy mu musíte dopřát alespoň základní výcvik V dnešní době už nemusíte při výcviku pátrat, pracně hledat a zkoušet různé metody, které jsou již za mnoho let odzkoušeny. Lidé už vyzkoušeli mnoho různých výcvikových postupů, metod a ty nejosvědčenější a nejdůležitější dnes tvoří souhrn poznatků, který se odborně nazývá metodika výcviku. Samozřejmě, že každý zkušený kynolog ví, že výcvikové metody a postupy se nedají shodně aplikovat na každého psa a každé plemeno. Proto je velice důležité umět zvolit ten nejvhodnější způsob výcviku. Pro výběr toho nejlepšího způsobu musíte samozřejmě rozumět chování psů, musíte znát jeho přirozené chování, sklony a psychické vlastnosti. Rozeznávat rozdíly v chování svého psa vám pomůže vyvarovat se základním chybám ve výcviku. Je spousta možností a směrů, jak cvičit svého psa a ještě jednou připomínám, není pes jako pes… Ne každý majitel samozřejmě vyžaduje aby jeho mazlíček přeskakoval obruč jako v cirkuse, aby zvládal překážky nebo dokonce tančil. Základní výcvik je, když pes okamžitě reaguje na povely "ne", "sedni", zůstaň", "ke mně" a tím se stává přijatelným členem nejen vaší rodiny, ale také vašeho okolí. Vaše soužití bude nejen jednodušší, ale také veselejší a přirozenější. Dnes existuje spousta společností, které nabízejí hodiny výcviku k poslušnosti, díky kterým se váš pes rychleji a jednodušeji zařadí do společnosti. Pokud se do výcviku vrhnete sami, jak se říká na vlastní pěst, měli by jste určitě znát povahu a přirozené chování vašeho psa. Měli by jste vědět jaký je rozdíl mezi nároky na výcvik jezevčíka, německého ovčáka, rotvajlera, dogy… prostě každý "má to své". My vás samozřejmě nenaučíme jak docílit bezchybného výcviku a dokonalé poslušnosti, ale pro začátek vám nabízíme pár osvědčených rad a zkušeností, jak a čím začít, a bez čeho se při dalším výcviku rozhodně neobejdete. Připomínám jen, že se jedná o již výše zmiňované základní povely, pokud je vy i váš pes zvládnete, můžete se pustit dál. Před výcvikem nechejte psa proběhnout a vykonat potřebu - Začněte jednoduššími cviky a pokračujte k těm složitějším - Stejný cvik nedělejte příliš dlouho - Výcvik vyžaduje trpělivost a sebeovládání - Učení by mělo být příjemné pro psa i pro vás - Necvičte s nemocným psem nebo háravou fenou - Nikdy netrestejte psa v pokorné poloze vleže na zádech - Výcvikové pomůcky nedávejte psovi na hraní Začínejte sami Nezáleží, jestli začínáte se štěnětem nebo dospělým psem, ale zpočátku musí celý výcvik prováďet jedna osoba, aby byly povely stále stejné. Psa by mohla lehce zmást odlišná intonace hlasu a taky to, že ne všichni jsou stejně důslední a mají stejné nároky. Co jednomu cvičiteli stačí, druhý s tím spokojen nemusí být.   Jméno    Slyšet na jméno je první věc, kterou se štěně naučí. Musíte na něj mluvit a opakovat jeho jméno, aby se ho brzy naučilo rozeznávat. Když štěně slyší dobře na jméno, můžete začít cvičit základní povely. Jak dlouho Délka lekcí by neměla být zpočátku příliš dlouhá. Začněte dvěma až třemi minutami a postupně čas prodlužujte na deset, maximálně patnáct minut. Nechejte psa zvládnout vždy jen jednu věc a nesnažte se ho naučit "všechno" najednou. Až si budete jistí, že plně pochopil každý krok nového cvičení, pak pokračujte dál.   Základní povely Jako první na řadu přichází "ne"! Což má pro nás lidi mnoho významů "hned s tím přestaň", "nechej to", "neber to", " nechoď tam"… atd. Ovšem štěně nemá slovní zásobu jako my lidé, proto si zvolte skutečně jedno slovo a vždy když štěně něco kouše, dělá co by neměl, jde kam nesmí apod., řekněte důrazně "ne" a povel opakujte spolu s jeho jménem. To vše musíte říct rozkazovacím tónem hlasu a pokud nereaguje, povel opakujte a případně ukažte na věc, kterou má nechat. Když přestane, pochvalte ho a snažte se odvrátit jeho pozornost na něco jiného. "Ke mně"! nebo "K noze"! Záleží na vás, který z povelů si zvolíte, ale vždy používejte jen jeden. Psa přivolejte v podřepu, plácněte dlaní o stehno, zavolejte na psa jménem a zavelte "ke mně"! Každý příchod náležitě odměňte pochvalou i odměnou. Zpočátku se stává, že i po opakovaném přivolání zajímá psa něco důležitějšího než vaše marné volání. Také si rádi libují ve hře na honěnou, když je voláte - nikdy jej nehoňte, ale naopak se můžete rozběhnout opačným směrem, nebo se schovejte. Když k vám konečně přiběhne, netrestejte ho, aby si nespojoval návrat s trestem. Naučit psa sednout na povel není až tak složité. U malých psů obvykle stačí říct "sedni"!, položit mu ruku na zadeček a jemně zatlačit dolů. U větších psů je někdy potřeba položit jednu ruku na zadek a druhou na hruď. Když se pes naučí tento povel, následuje "zůstaň"! Pokud se chce zvednout řekněte nejprve "ne"! a potom "zůstaň"! Povel "fuj!"" Tento povel vlastně napomíná psa za něco co vy nechcete, aby dělal. V takovýchto situacích musíte jednat rychle a hbitě a ne vysvětlovat svému miláčkovi, že to přeci nesmí, že se to nedělá, a že to od něj není hezké… Napomenutí musí být rychlé a výstižné. Pro takovýto povel je nejvhodnější slovo "fuj!". Může se stát, že pes na Vaše napomenutí nezareaguje a bude v konání "špatnosti" pokračovat. V takovém případě psa za žádných okolností fyzicky netrestejte a ani na něj nekřičte. Nejlépe uděláte, když psa chytíte za kůži na zátylku či přitáhnete za obojek a mírně s ním zatřesete. Nesmíte však zapomenout, že psa můžete takto napomínat a trestat pouze v okamžiku, kdy pes provádí činnost, kterou nesmí dělat, jinak veškeré napomínání ztrácí smysl. Pokud se Vám podaří všechny tyto věci dodržet, Váš pes bude později reagovat pouze na slovní opomenutí. Doma je doma  S výcvikem začínejte doma. Až když se pes naučí přijít na zavolání, sedět a zůstat na místě na povel, zkuste dávat tyto povely bez předchozího varování, když volně běhá po zahradě a není ve vaší bezprostřední blízkosti. Ve chvíli, kdy poslechne na povel i za těchto podmínek, můžete je zkusit použít na procházce. Ze začátku bude psa opět rozptylovat vše kolem něj, ale trpělivost a vytrvalost nakonec zvítězí. Chvalte Když vás pes neposlouchá, nemusíte ho trestat plácnutím, tón vašeho hlasu stačí k tomu, aby se styděl. Nezapomínejte však také na chválu, která psa vždy potěší a pro výcvik je také nezbytná! Opakování a pochvaly hrají při každém výcviku významnou roli. Jako odměnu můžete také používat pamlsek pro psy. Pamlsky nezbytným doplňkem pro výcvik psa jsou i odměny za správně provedený úkol tzv. pamlsky. Nejčastěji používanou odměnou jsou různé dobroty, oblíbené dětské piškoty, které však nejsou pro psa zdravé. Je lepší se poohlédnout po něčem vhodnějším, ve specializovaných prodejnách pro zvířata, si jistě dobře vyberete. Najdou se však i psi, kterým žádná z těchto pochutin nic neříká. Některým psům vystačí i nějaká oblíbená, například pískající hračka nebo míček. Volíte-li pamlsek, musíte při výběru dbát také na to, abyste tímto pamlskem zaujali, a aby to vašemu psovi chutnalo. Je to správná motivace, která je při výcviku důležitá, že něco dostane za dobře provedený cvik a příště se bude těšit na další odměnu… Ze začátku můžete štěně odměnit pokaždé, když poslechne nejjednodušší příkaz a postupně množství odměn snižujte. Každou "lekci" zakončete povelem, kterému pes rozumí, aby jste ho mohli za správné splnění pochválit. Tím skončí cvičení pro psa šťastně a bude se těšit i na to další. Jestliže váš pes zvládne základní povely, můžete pokračovat dále. Od věku čtyř až šesti měsíců lze výcvik praktikovat ve skupinách mladých psů na cvičištích. Pro mladého psa představuje skupina mladých psů určitě důležitou zkušenost. Nezapomeňte, že musíte být vždy důslední, trpělivý a věnovat mu mnoho času. Pes, kterého zvládáte vy a on ovládá alespoň základní povely a poslušnost se snadněji zařadí jak do smečky lidské, tak psí.   • Pokud možno nikdy netrestejte psa fyzicky. Pes velice dobře pozná podle intonace našeho hlasu (není třeba křičet), jestli ho chválíme nebo se na něj zlobíme. Když na psa neplatí slovní napomenutí, potrestejte ho vyzdvižením za kůži v zátylku do výše vašich očí a následným slovním pokáráním. Je to pro psa přirozený způsob pokárání, v přírodě tak trestají feny svá štěňata. Pokud máte již velké štěně nebo dospělého psa, který nereaguje na slovní napomenutí, a vy na něm nemůžete praktikovat tento způsob výchovy kvůli jeho robustnosti, plácněte jej maximálně složenými novinami či proutkem. Akceptovatelné jsou ještě stahovací obojky – ostnaté či elektrické obojky jsou zvrhlost a do přátelského vztahu člověka a zvířete nepatří!Netrestejte ale nikdy psa rukou , protože by se jí začal bát a v budoucnu by reagoval bázlivým přikrčením i na váš pokus o jeho pohlazení. Navíc nezapomínejte, že při výcviku se nejvíce osvědčila "škola hrou". PSÍ ŘEČ                Naši chlupatí přátelé k nám často promlouvají různými pohyby nebo náznaky svého těla, aniž bychom si to uvědomovali či to vůbec postřehli. Ráda bych vám alespoň trochu přiblížila „způsob komunikace”, která samozřejmě nemusí být u všech zvířat stejná, ale určité prvky se objevují u každého z nich a u většiny pejsků mají stejný význam.     • Šťouchnutí čenichem- vyjadřuje přátelskost. • Šťouchnutí pánví - znamená přátelství. Psi toto gesto používají vůči lidem během vítacího rituálu. • Pes se často může snažit na sebe upoutat pozornost, a navázat tak kontakt se svým pánem, různými způsoby – válením se ve výkalech, mršinách, braní kamenů do tlamy aj. •Objímání může cizí pes pochopit jako projev nadřazenosti a nepřátelství. • Přímý pohled do očí může pes rovněž vnímat jako hrozbu. • Sahání na hlavu bere pes jako výraz nadřazenosti. Měli bychom zabránit dětem, aby hladily neznámé psy bez dozoru. • Dalším rizikovým faktorem je, když dítěti např. upadne rohlík v blízkosti psa a oba se pak snaží sousto sebrat – může pak dojít k " boji o potravu" (jedná se většinou o cizí psy). • Vzájemné olizování štěňat je výrazem náklonnosti. Později se jeho význam posouvá a štěně se snaží intenzivním olizováním pysků dospělých donutit je, aby vyvrhli potravu (pozorováno u štěňat vlků). S přibývajícím věkem nabývá gesto uklidňujícího významu.          • Štěňata se kousáním a vrčením na členy domácnosti snaží upevnit své postavení ve smečce. Proto je nutné je nenásilným způsobem usměrňovat (když nepomůže slovní napomenutí, vyzdvihneme štěně za kůži v zátylku do výše našich očí a pokáráme ho). Musíme však rozlišovat kousání a vrčení při hře, které je v přijatelné míře zcela v pořádku a není třeba v tomto případě štěně napomínat. • Někteří psi si spojují chování svého pána při odchodu s následnou dobou odloučení . Potom mohou předčasně projevovat strach. • Někdy se nechávají lidé zmást tím, že pes cení zuby a přitom vrtí ocasem.Vrtění ocasem v tomto případě neznamená přátelské gesto, nýbrž těšení se na útok. Když máme pocit, že nás chce pes napadnout, začneme pomalu couvat, nedíváme se mu přímo do očí a klidně na něj mluvíme. Pokud i přesto pes zaútočí, otočíme se k němu zády, přikrčíme se s rukama v klíně a záda napneme. V této pozici nám pes nemůže tolik ublížit, jako kdybychom k němu zůstali otočeni čelem. • Když se psi perou, odtrhávejte je od sebe chycením za ocasy. Vyhnete se tak zbytečným poraněním, která vám mohou zvířata v zápalu boje způsobit. • Aby si pes vždy nechal sáhnout na jídlo, popř. nechal si vzít nevhodnou stravu z tlamy, je dobré mu vždy před krmením zamíchat stravu v jeho misce prstem tak, aby to viděl. Pes si tímto způsobem zvykne, že se dotýkáme jeho jídla. • Někdy se stává, že pes si lehne na své místo a když ho z něj chceme odvést někam pryč (např. venčení), tak na nás zavrčí. Pokud se tato situace neopakuje často, měli bychom respektovat, že i pes chce mít občas "svůj klid" (asi jako my, když nám není dobře nebo nemáme náladu). Pokud by však takto pes reagoval příliš často či dokonce pravidelně, musíme zvíře okřiknout popř. jím zacloumat za kůži v zátylku. Pravidla Jsou dvě základní pravidla, kterými by se měl řídit každý majitel, který chce zaujímat postavení alfa-jedince ve smečce se svým psem. První pravidlo: veškeré aktivity řídí majitel. V praxi toto pravidlo vypadá tak, že jakmile si chce pes hrát, musíme to udělat tak, aby to vypadalo, že majitel začal hru. To znamená, že když vám pes donese balónek, abyste mu ho házeli, nesmíte mu jeho přání splnit. Chvilku psa ignorujte a až si vás přestane všímat, pak vezměte do ruky balónek, psa přivolejte a začněte si s ním hrát. Stejný princip by se měl odehrát i v případě, že se pes-přijde pomazlit či bude vyžadovat cokoliv jiného, dokonce i jídlo či vodu. Toto pravidlo se týká i podávání krmiva. V žádném případě by pes neměl mít trvalý přístup k misce s krmivem. Zvolte pravidelný čas jednou či dvakrát denně, kdy budete psa krmit a pouze v této době mu krmivo podávejte. Pokud pes předloženou potravu odmítá, nechtě ji k dispozici třeba půl hodiny a pak ji odejměte. Další krmení bude následovat opět zítra ve stejnou hodinu. Pes se velmi rychle naučí, že pokud si jídlo včas nesní, nic mu nezbude. Stejný princip panuje i ve smečce, kdy alfa-jedinec určuje kdy se bude jíst. Druhé pravidlo: nic není zadarmo. Veškeré příjemné věci, které chceme psovi dopřát, by měly být spojeny s určitým povelem. To znamená, že pokud chci psovi podat pamlsek, nejprve ho nechám sednout či lehnout. Pokud chci psovi hodit míč nebo klacek, také nejprve dostane nějaký povel. Toto pravidlo lze také spojit s odkázáním psa na místo. Povel na místo by však neměl být za trest. Místečko by pro psa mělo být místem, kde se odehrávají samé příjemné věci. Když přijdeme domů, odkážeme psa na místo a tam se s ním řádně přivítáme. Pokud se chceme se psem pomazlit nebo mu dát na hraní jeho oblíbenou hračku, odkážeme ho na místo a tam se mu věnujeme. Povel na místo nám usnadní situace, kdy potřebujeme psa takzvaně uklidit. Na závěr bych chtěla shrnout několik zásad, které by měli dodržovat majitelé psů, kteří již určitý problém se svým pejskem mají.   Mírné případy, kdy pes vrčí, ale není potencionálně nebezpečný: • pokaždé, když pes zavrčí, ukažte mu kdo je pánem tak, že mu řádně vyčiníte či ho jinak potrestáte a to natolik silně, aby okamžitě vrčet přestal • obecně posilujte základní poslušnost, ujistěte se, že nikdy neodměňujete psa, když vyžaduje něco on sám Případy, kdy pes pokousal člena rodiny nebo je potencionálně nebezpečný: • dočasně se vyhýbejte situacím, kdy dochází k agresivním konfrontacím se psem, nebo přerušte činnost, kterou děláte ihned jakmile pes naznačí agresivní chování • absolutně ignorujte psa pokud bude vyžadovat pozornost, kontakt, mazleni nebo pamlsky, zejména pokud jste ho nepřivolali • nikdy nedávejte psovi cokoliv, co chce nebo vyžaduje • nezapomínejte na pravidlo "nic v životě není zadarmo"- pes musí splnit nějaký příkaz (sedni, lehni, k noze) předtím, než mu dáte to co chce (jídlo, pomazlení, procházka, puštění z vodítka) • mazlete se se psem pouze krátce a jen jako odměnou za splnění nějakého povelu, nikdy něžně a jemně • pes by neměl mít přístup na pohovky, křesla nebo do postele • pokud vám pes sedí nebo leží v cestě, donuťte ho, aby se zvedl a uvolnil vám cestu, neobcházejte ani ho nepřekračujte • nenechte mu doma k dispozici hračky, kosti nebo něco volně na žvýkání • nevítejte se bouřlivě se svým psem, chovejte se chladně a nevšímavě při tolerování jeho uvítání • vyhýbejte se soutěživým, agresi ním nebo silovým hrám se svým psem, popřípadě si s ním nehrajte vůbec a místo toho ho vezměte 2x denně ven, kde ho nechtě si hrát s ostatními psy • buďte na psa přísnější ve všech situacích, kdy to pes akceptuje bez vrčení • voďte psa každý den alespoň 30 minut na vodítku, měňte směr a rychlost bez varování a táhněte ho pevně daným směrem, dokud to nebude tolerovat bez jakýchkoliv známek agresivity • cvičte psa, aby na přivolání reagoval rychleji tím, že mu budete dávat pamlsky vždy, když přijde a nebo že se otočíte zády a budete odcházet bez ohlédnutí či čekání na psa • nedovolte psovi aby se tlačil do dveří a chodil první, trénujte to tak dlouho, dokud nebudete chodit první vždycky vy • členové rodiny, kteří mají se psem problémy, by se neměli dočasně psovi věnovat, nekrmit ho, nemazlit se s ním, nemluvit na něj, nehrát si sním.A nezapomeňte, že ze všeho nejdůležitější je důslednost. Jakmile začnete některou z těchto zásad používat, je nutné ji uplatňovat neustále a neustupovat a nenechat se "ukecat smutnýma psíma očima". Doufám, že některé z těchto drobných rad a úvah vám alespoň trochu pomohly nahlédnout do psí duše vašeho miláčka. Snad se vám podaří vychovat ze svého psa řádného člena smečky a ne malého tyrana a "bojového" psa. Pokud si nebudete vědět rady s chováním svého psa, neházejte "flintu do žita" a nepřemýšlejte o utracení či zbavení se psa a obraťte se raději na odborníky, kteří vám pomohou problémy řešit. Každý pes si zaslouží šanci na své místo ve své smečce a vy jste ten kdo mu toto místo určí. Úloha trestů ve výchově psa Účinnější je „zlobení“ předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu. Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa. Kdy trestat Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa. Pravda je taková, že pes okamžitě vycítí náladu svého pána, a i když už dávno zapomněl, že něco provedl, reaguje buď útěkem, nebo podřízeným chováním. Pes si brzy začne spojovat příchod pána s následujícím trestem, začne se jeho příchodů bát a v závislosti na plemeni se stane buď agresivním, nebo neurotickým psem.   Za co trestat Krátce řečeno - za nežádoucí chování. Pokud pes během nepřítomnosti majitele rozhází nebo zničí věci, je lépe zatnout zuby a škodu zlikvidovat. Pokud je pes trestán za špatné provedení povelu, např. přijde až na několikáté zavolání, je výchovnou chybou ho za to trestat. Pes si spojí uposlechnutí příkazu s následujícím potrestáním a příště přijde ještě váhavěji. V tomto případě, ač se to zdá nelogické, je třeba psa chválit a odměňovat, aby si zapamatoval, že čím dříve na zavolání přiběhne, tím rychleji dostane odměnu. Jak trestat       Rozhodně nebít. Bitím se podporuje agresivita u psů, a co hůř, v očích psa je to člověk, kdo je agresorem. Pokud lze některým formám nežádoucího chování psa předejít, např. uzavřením psa do pokojové boudy po dobu naší nepřítomnosti, je to vhodný způsob ne trestu, ale prevence. Většina mladých psů se baví rozhazováním věcí z nudy, a je proto lépe, když se budou nudit v boudě, kde nemohou nic provést. Fyzické tresty srolovanými novinami nebo prutkem mnozí chovatelé neuznávají, protože ty nevycházejí z přirozeného chování zvířat. Zmíněné noviny nebo hození klíčů přibližným směrem k psovi se používají k vyvolání úleku, odpoutání pozornosti a zesílení zákazu ("nesmíš", "fuj"). Zvířata při výchově svých mláďat podobné náčiní nemají a tedy je nepoužívají. Zlobivá štěňata fena umravní vytaháním za kůži. Mezi fyzické tresty lehčího rázu lze ještě uznat maximálně vycukání na vodítku, stlačení kohoutku nebo zmáčknutí čumáku. Většina majitelů psů ve vypjatých chvílích, ke kterým nutně dochází, zvyšuje hlas. Hlasité projevy ve smečce divokých psů však patřily k obraně, nikoli k vyřizování účtů. Proto křik nebude mít žádný výchovný efekt, pouze snad umožní majiteli ventilovat nahromaděné emoce. Verbální trest formou kárání však většina psů dobře chápe, zejména pokud chovatel ztiší hlas, naladí hlubší tón a bude mluvit důrazně – asi tak, aby jeho domluva připomínala psovi vrčení. Není třeba psa trestat v tom smyslu, jak to chápeme my, lidé. Fyzický trest pes nepochopí a může se svého člověka začít bát. Účinnější je "zlobení" předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu. zdroj-planeta zvířat jorkšírek bydlí  vždy s Vámi  v bytě, takže je nutné štěně učit, aby zachovávalo čistotu. Zcela určitě nejhorší jsou první týdny - malé štěně má velmi malý močový měchýř a často dělá loužičky. Proto je nejlépe vymezit mu prostor, kde je na podlaze položené linoleum - snadno se udržuje vytíráním. Zapamatujte si proto, že loužičku udělá vždy, když se vzbudí, nebo když se nakrmí. Když se vzbudí, vezmeme jej do náruče, a přeneseme na místo, kde chceme, aby potřebu vykonalo ( na trávník před domem ). Umístíme jej na požadované místo a pakliže vykoná potřebu, velmi radostně jej pochválíme, můžeme i přidat oblíbený pamlsek - např. kousek piškotu Bývá doporučováno úkon vykonávání potřeby doplnit i povelem ( např. čurej..), po čase štěně bude i na hlasový povel chápat, co se po něm chce. Zapamatujme si, že štěně musíme velmi a hodně radostně pochválit a pohladit, když udělá, co po něm chceme, pamlsek tento libý vjem ještě posílí. Při správné péči a vedení by se štěně mělo samo odebrat na stálé místo s novinami, nebo ještě lépe začíná nepokojně pobíhat za vstupními dveřmi, kterými se chodí ven, kňučet a někdy i škrábat na dveře, protože ví, že se má jít venčit ven. Měli byste vědět, že rozdíly mezi štěňaty jsou veliké a nelze říci, že každé to začne určitě dělat za tři dny. Některé se to naučí rychle a u některého to trvá i týdny. Na štěněti poznáme i během hry, že se mu chce venčit - přestane si hrát, je roztěkané, začíná očichávat podlahu. Postup je vždy stejný a byl již popsán. Čím větší úsilí budete věnovat výchově k hygienickým návykům, tím rychleji se dočkáte žádoucího výsledku. Za již udělanou loužičku nemá smysl štěně trestat - nepochopí, že je trestáno za loužičku nebo hromádku, kterou udělalo byť před deseti vteřinami. Nastane-li situace, že k tomu dojde a vy již nestihnete tomu zabránit, při močení štěně přísně pokáráme povelem "FUJ", a potom jej okamžitě přeneseme na trávník a tam jej opět pochválíme a pohladíme. Štěně si pak snadno vytvoří souvislost s tím, co se po něm chce.   Skákání Pes, když vidí svého pána nebo jemu známé a milé osoby, projevuje svou radost divokým skákáním. Ve skutečnosti pes ve své přirozenosti zdraví svého pána "olíznutím brady", a proto si musí povyskočit. Snaží se dosáhnout na váš obličej a skáče .Musíte si uvědomit, že takovéto skákání znamená pro psa opravdu pouze radostné přivítáni a pozdravení, vyjádření radosti, že vás vidí, a vy mu pozdrav nemůžete odepřít. Musíte mu však zamezit vyskakování na vás i na ostatní, kteří k vám přijdou na návštěvu. Každému hostovi se to nemusí líbit. Pes nechápe, že člověk, kterého zrovna radostně vítá, má na sobě sváteční oděv a pokud je zvyklý takto zdravit všechny příchozí, nedělá žádné rozdíly. Učte tedy psa již od mládí poslušnosti, to jej naučí disciplíně a sebeovládání. Pokud čekáte návštěvu, i doma, připněte psovi krátké vodítko a když se chystá návštěvu dostatečně přivítat a vyskočit, za vodítko jej stáhněte a vydejte povel "nesmíš". Zároveň nedovolte ani přátelům, aby nechali vašeho psa na sebe vyskakovat se slovy "mně to nevadí". Pokud se s ním chtějí přivítat, požádejte je, aby se pro přivítání k němu sehnuli. To vše ale platí také pro vás, aby vy jste tento uvítací pozdrav respektovali a vy musíte udělat ten první krok, že jej naučíte vítat se s vámi v klidu.   Pokud jste toto v mládí zanedbali a z malého skákacího štěněte vyrostlo větší tele, které vás povalí na zem, musíte sjednat nápravu. Jak už bylo řečeno, naučte nejprve psa, že při přivítání nesmí skákat na vás. Pokud k vám přichází návštěva, dejte psovi povel "sedni". Pokud neposlechne a skáče dál, rázně ho stáhněte vodítkem dolů a vydejte povel "nesmíš" a následně "sedni". Když pes poslechne, nezapomeňte jej pochválit. A až ve chvíli kdy s uklidní, dovolte návštěvě, aby se se psem uvítala tak, že se k němu skloní a pohladí jej. Vše opakujte podle potřeby, pes nakonec pochopí, pokud bude skákat, žádného přivítání a pohlazení se nedočká.   Návštěvy Uvítání máme za sebou, ale pes si dále vynucuje pozornost každí vaší návštěvy .Pes je zvíře společenské a je rád středem pozornosti. Vaši hosté neumějí odepřít pohlazení a podrbáni a tak se toho snaží co nejvíce využít. Již od štěněte přivykejte že pokud máte v bytě hosty, musí vám ležet klidně u nohou. Pokud pes hosty neodbytně obtěžuje, nesmějte se tomu a navykněte psa po tuto dobu na pobyt v kleci. ohrádce či na svém místě. V případě, že i toto psa nenaučité již v mládí, nacvičujte s nim v bytě cviky poslušnosti. Pozvěte si známého na návštěvu, a cviky provádějte přímo v jeho přítomnosti. Dovolte psovi přátele přivítat a krátce si pohrát, ale pak jej odvolejte a dejte mu povel "lehni". Psovi můžete dát žvýkati pamlsek nebo hračku, a můžete ho přitom mít na vodítku, aby neměl možnost se vzdálit. Naučte také psa, aby na povel odešel na své místo a tam zůstal. Za každý správně provedený úkon jej nezapomeňte chválit. A pokud hosty přestane obtěžovat, můžete jej nechat pohybovat volně.     Pelíšek Pes, ač má sebelepší a ten nejpohodlnější pelíšek, nejraději stejně leží na gauči, v křesle a v posteli Každý pes má rád pohodlí a rád spí na měkkém pelíšku, o tom není pochyb. Rád také lehává tam, kde cítí pach svého pána a rád si vybírá vyvýšená místa, aby měl přehled co se děje v místnosti, přičemž se cítí bezpečně, protože má krytá záda. Pokud nechcete, aby váš pes pravidelně lehával na gauči nebo v posteli, nesmíte jej tam pustit ani jako malé roztomilé štěněčí klubíčko. Pokud jen jednou psovi dovolíte spát v posteli, nebude již nikdy chápat, proč ho z ní podruhé vyhazujete. Je jen na vás (z hygienického hlediska), jestli dovolíte psovi spát ve vaší posteli, většina majitelů se tomu neubrání. Jedna 2 možností je psovi vyhradit v bytě jedno jediné křeslo, kde mu dovolíte lehávat. Ale pokud opravdu nechcete, aby pes odpočíval jak ve vaší posteli, tak na gauči či křesle, poskytněte mu takový pelíšek, který pro něj bude pohodlný a který bude mít oporu za zády. A nikdy nepřipusťte žádné výjimky.   Pokud jste povolili a nyní se snažíte pejska odnaučit co jste mu občas dopřáli, bude to pro něj těžší pochopit. Náprava tohoto zlozvyku vyžaduje velkou trpělivost a laskavost. Vytvořte mu pohodlný pelíšek na místě, kde jste nejčastěji. Pokud máte velký dům, klidně mu takové místečko vytvořte rovnou na několika místech, protože většina psů pobývá rádo právě tam, kde je jeho pán. Když pes vyskočí na křeslo, dejte mu pokyn "dolů" a "místo", přičemž ho k jeho pelíšku odveďte a ukažte mu kam si má lehnout. Pes se pravděpodobně pokusí na křeslo vyskočit znovu, takže cvičení opakujte do doby, než si zvykne odpočívat ve svém pelíšku. Pokud přijme tento fakt a vy jej najdete jeho pelíšku. nezapomeňte ho pochválit a odměnit.   Štékání Pes štěká vždy, když na sebe chce upoutat pozornost nebo upozorňuje na příchod cizí osoby, ale když štěkat nepřestává?Příčiny štěkání mohou být různé. Někdy chce na sebe jen upoutat pozornost, protože vy se zrovna věnujete úplně něčemu jinému než on by si přál, jindy se může cítit ohrožen a štěká ze strachu, nebo upozorňuje na to, že se ve vašem okolí objevila jemu neznámá osoba. Štěkání nesmíte psa nikdy odvykat, ani mu dávat najevo, že je jeho projev nežádoucí. Nemusel by se pak ozvat ani v případe, kdy to bude namístě. Je ale potřeba zabránit štěkání, které není ničím motivováno. V případě, že pes štěká jen proto, aby na sebe upozornil a upoutal pozornost, musíte se mu věnovat jak při výcviku poslušnosti, tak při hře. Pokud štěká nadmíru, dejte mu povel "nesmíš" nebo "dost" a následně povel "lehni". Lépe, když mu dáte vodítko a při vydávání povelu jím škubnete. V případě, že jste toto pejska nenaučili jako štěně, stejným způsobem můžete postupovat i u starších psů. Nechejte psovi krátké vodítko a když začne bezdůvodně štěkat nebo štěká-li příliš dlouho a se štěkáním nepřestává, Škubněte za něj a vydejte povely. Opakujte vždy podle potřeby a za správně provedený úkon psa pochvalte. Jistě se také naučíte rozeznat tón štěkání a budete vědět, jestli má pes nějaký důvod štěkat, nebo si jen něco vynucuje.   Sám doma Po vašem odchodu z bytu pes neustále naříká, štěká, vyje, škrábe na dveře, demoluje vybavení bytu nebo vás obdaří několika loužičkamiPes je společenské zvíře a potřebuje rodinu, která mu nahrazuje jeho smečku. Jeho naříkání a štěkání znamená, že se vás pokouší přivolat domů a věci kolem sebe kouše z nervozity nebo nudy. Když je sám, necítí se dobře a nebo se nudí. Zvykněte štěně odmalička přebývat v bytě v ohrádce. Nejlepší je tam vašeho pejska umístit v době kdy chce odpočívat, jak přes den, tak v noci. Pokud se štěňátko probudí a začne kňourat, nesmíte se hned hnát a vytahovat jej z místa, na to si velmi rychle zvykne. Musíte jej z ohrádky vypouštět, když nekňourá. Vždy ho také musíte náležitě pochválit za to, jak bylo hodné. Po čase se naučí být v tomto zařízení v klidu a nebude proti tomu nikterak protestovat. Ovšem nikdy pejska nezavírejte do ohrádky za trest, je to jeho domeček, v němž se má cítit dobře, ne vězení! Pokud je již pejsek vetší, vyhraďte mu místo, nejlépe v pokoji, kde se zdržujete nejčastěji a postavte ohrádku sem. Vytvořte mu v ní příjemný pelíšek, ve kterém se bude cítit bezpečně a dejte mu dovnitř jeho hračky a misku s vodou. Psa do této ohrádky dejte nejprve na krátkou dobu, kterou postupně prodlužujte. Zpočátku buďte v místnosti, pokud je pes v ohrádce zavřený. Pak začněte s výcvikem poslušnosti. S připnutým vodítkem v ohrádce nacvičujte povel "zůstaň" tak, aby byl pes schopen zůstat na místě alespoň 20 minut. Později zadejte povel "zůstaň", sundejte vodítko a odejděte z místnosti. Pokud začne kňučet, vraťte se, a použijte povel "dost". V případě, že pes nereaguje, použijte mírného tělesného trestu, jako třeba uchopení za zátylek a zatřesení. Až pes vydrží po vašem odchodu z místnosti 5 minut v klidu, vraťte se, pochvalte jej a odměňte pohlazením a pamlskem. Dobu vaší nepřítomnosti stále prodlužujte a pokud je pes v klidu, opusťte byt. Za chvíli se potichu vraťte a poslouchejte, zda pes nezačal vyvádět. Pokud štěká a kňučí, ihned ho vyhubujte, pokud je však v klidu, nechtě jej o samotě ještě další dobu a nezapomeňte chválit.   Žebrání Pes vždy, když si vezmete něco k jídlu, sedí před vámi, upřeně na vás hledí, škrábe, slintá, kňourá, štěká... Psi, ač mají plnou misku svých skvělých granulek či masíčka, stejně jim přijde mnohdy lepší právě to co jíte vy. Pravděpodobně je to přežitek z dob dávno minulých, kdy psi žili volně v přírodě a živili se zbytky z lidských obydlí. Potloukali se okolo a čekali, co na ně zbude.Musíte štěně naučit dodržovat krmný režim. Nakrmte jej chvíli předtím, než zasednete k jídlu vy. V průběhu stolování není nutné, aby jste psa zavírali v jiné místnosti, stačí jej naučit, aby při jídle ležel bokem nebo pod stolem, ale nikdy mu nedávejte vaše jídlo od stolu. Je to podobné jako s tím pelíškem, povolíte jen jednou a jen těžko budete příště vysvětlovat, proč to dnes nejde. Pokud mu chcete zpestřit jídelníček, dejte mu trochu do jeho misky, ale až ve chvíli, kdy jste po jídle vy, tak předložíte mu to jen jako "dobrotu" po jeho krmení. Pes brzy pochopí, že pokud bude ukázněný, vždycky na něj něco zbude. Jestliže jste neodolali smutným štěněčím očím a teď by vám váš miláček div nezbaští celou večeři, musíte včas začít s výchovou. Pokuste se jej nakrmit předtím, než budete jíst vy. Klidně předstírejte, že zasedáte ke stolu, a pokud pes začne žebrat, odkažte jej povelem na jeho místo a zadejte povel "lehni". Nácvik provádějte jen tehdy, pokud se pes právě nechystá na své jídlo. Cvičení můžete opakovat několikrát za den, a pokud pes správně vykoná co chcete, chvalte jej.                                                                            zdroj-planeta zvířat   Doporučující trénink pro potencionální zájemce, než si pořídí štěňátko Vylij studenou vodu na koberec a proběhni se tudy bosky a potmě.     Hned po probuzení se postav do deště (zůstaň tam tak dlouho, dokud bude tma) a usilovně opakuj "Hodný pejsek, čůrej pospěš si, dělej."                 Vyválej své nejlepší oblečení v psích chlupech. Pr...o světlé oblečení použij tmavé chlupy, pro tmavé oblečení zase světlé. Kromě toho nech pár chlupů (na barvě nezáleží) zaplavat zahřívací kolo v ranní kávě.          Hraj si s mokrým oslizlým tenisákem, nech si ho párkrát sklouznout po obličeji. Sprintuj v ponožkách sněhem přes dvůr, abys rychle zavřel branku do zahrady.         Vysyp kolem sebe koš čistého, vyžehleného prádla a roztahej to po celém domě.                               Vyskoč z křesla těsně před koncem svého oblíbeného televizního pořadu a upaluj ke dveřím s křikem: "Ne, ne, udělej to až venku." Zmeškej konec tohoto pořadu.                                 Nechej své špinavé spodní prádlo ležet v obýváku, protože tam je pes stejně donese. Zejména pokud budeš mít zrovna návštěvu.                                                       Vylej ráno na podlahu čokoládový puding a teprve až přijdeš z práce tak to smíš uklidit. Vezmi šroubovák a vrtej dírky do nohou jídelního stolu, štěně zde bude zanedlouho pokračovat. Na procházce nesmíš jít po chodníku, ale křížem krážem přes bláto a louže. Dbej na to, abys měl kalhoty a boty pořádně špinavé.       Vezmi teplou a měkoučkou deku ze sušičky na prádlo a zabal se do ní. Přesně tento pocit budeš mít, až ti tvoje štěně usne na klíně. jakými jste znalci plemene YT ?? klikněte na následující odkaz. Přeji hodně úspěchů!              TESTÍK