jak se o něj nejlépe postarat Už jste se rozhodli, kterého mazlíčka si pořídit? Vybrali jste tedy pejska, zvolili jste vhodné plemeno, domluvili odběr a nyní čekáte, až si nového člena rodiny přivedete domů. Takže nastává otázka, co bude váš pejsek potřebovat nebo co budete potřebovat vy, abyste o něj mohli dobře pečovat. Nabízím základní seznam potřebných věcí, který musíte přizpůsobit plemeni, velikosti psa a podmínkám, v jakých budete pejska chovat. Co připravit před příchodem pejska do rodiny miska na vodu a žrádlo Doporučuji misku s protiskluzovým dnem z nerezu. krmení Krmení psa je rozsáhlé téma, které si zaslouží vlastní článek. V počátku je především důležité, aby štěně nebo pejsek, kterého si pořídíte, neměl náhlou změnu stravy. Pokud chcete krmit jinou značkou granulí, přidávejte nový druh krmení do původního postupně jejich poměr zvyšijte alespoň po dobu 14ti dnů. Strava je podrobněji popsána na jiném místě těchto stránek , pod názvem  POTRAVA pelíšek Je dobré, aby měl pes své místo, kam jej můžete odeslat, kde se cítí bezpečně a pohodlně. Malí pejsci mají rádi košíky typu kukaň nebo podobné pelíšky, kde jsou chráněni před průvanem a cítí se bezpečně, vodítko,obojek V prvních dnech možná vodítko ani obojek nepoužijete, je ale dobré zvykat štěně na nošení obojku a připnuté vodítko dříve, než při první procházce. Volte typ vodících pomůcek dle velikosti psa, ev. typu srsti. Obojek pro štěně by měl být měkký, tedy polstrovaný, pro jorky je nejvhodnější postroj, kšírky. U psů, kteří rychle rostou, kupujte věci, u kterých je možné zvětšovat velikost. Vodítko by mělo být pevné, pohodlné do ruky. Náhubek (košík) budete potřebovat spíš pro cestu MHD je vyžadován u všech psů, kteří necestují ve schráně. kleśtě na drápky Na stříhání drápků používám nejraději kleště gilotinového typu, které na rozdíl od klasických kleští dráp nepáčí . U velmi silných drápů ale nejdou použít. Kleště by měly být kvalitní a ostré, aby nedocházelo k poškozování drápků „žvýkáním“. roztok na čištění oušek K čištění uší jsou na trhu speciální roztoky, které rozpouští ušní maz a zvukovod zároveň desinfikují. Nikdy nečistěte psovi uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem. psí śampónek Šampónů určených pro koupání psa je na trhu velké množství. Vybírejte kvalitní výrobek , mně se osvědćil z řady KW, s jojobovým olejíkem, úžasné šamponky jsou tu profi kosmetika Některá plemena jsou na údržbu srsti náročnější a budete potřebovat i další psí kosmetiku, např. balzám pro usnadnění rozčesávání srsti apod. kartáče, hřebeny na vyčesávání srsti Stejně tak jako na ostatní ošetření i na vyčesávání by si měl pejsek zvykat již od štěněte. V období, kdy je štěněčí srst nahrazována vyzrálou dospělou srstí dochází k silnějšímu línání, cuchání. Kvalitu hřebene nebo kartáče přizpůsobte plemeni, mně se osvědćil KW kartáč opravdu je mezi kartáči rozdíl !!!! hračky Přemýšlejte u hračky jestli a jak se bude ničit. Jak moc váš pes žere cizí nestravitelné předměty. Může mu jít doslova o život. přepravka, taška na psa, bezpećnostní pásy do auta Pro malé pejsky budete potřebovat pro pohodlné a bezpečné cestování, ať již autem nebo MHD, přepravku nebo cestovní tašku. Nové předpisy o silničním provozu upravují podmínky, za jakých smí pes v autě cestovat, jde o bezpečnost vaši, ale i jeho. jméno Důležitou věcí je i výběr jména. Jméno by se vám mělo nejen líbit, ale mělo by se i dobře vyslovovat, obsahovat znělé souhlásky a mělo by se moci zkrátit tak, aby se dalo v případě potřeby rychle a rázně vyslovit, což později jistě oceníte. Máte tedy připraveno vše potřebné a jedete si pro pejska. Prohlédněte si prostředí chovu, vyptejte se chovatele na rodiče, stáří a vývoj štěněte. Důležité je zjistit, čím bylo štěně doposud krmeno, zda bylo odčerveno, vakcinováno a zda již neprodělalo nějaké onemocnění. Je-li to možné, nechte si ukázat rodiče. Můžete tak odhadnout, jak bude pejsek v dospělosti vypadat. Pokud budete vybírat štěně z více sourozenců, snažte se vybrat jedince s vyrovnanou povahou, tedy takového, který se před vámi nebude krčit v koutku ani takového, který se po vás ihned agresivně vrhne. Nenechte se také ovlivnit zachranitelským pocitem, že „ten nejmenší je takový chudáček, tak si ho vezmeme“ nebo „byli v tak hrozných podmínkách, že jsme si je chtěli vzít všechny“. Vybíráte si kamaráda na mnoho let a měli byste jeho výběr dobře zvážit. Doporučujeme odebírat štěňata minimálně týden po první vakcinaci, tedy minimálně ve věku 7mi týdnů, lépe i později, ne však déle jak ve 14ti týdnech, v tomto věku je již většinou ukončena tzv. fáze socializace a přivykání na novou smečku, jiné prostředí, rytmus života apod. bývá často velmi komplikované. Při odběru byste měli v každém případě dostat očkovací průkaz s potvrzeným očkováním a záznamem o proběhlých odčerveních. Běžně bývá podepisována i kupní smlouva. Odběr štěněte od chovatele a jeho převoz do nového domova je jistě určitým stresem, který je třeba co nejvíce minimalizovat. Přizpůsobte tomu tedy délku i způsob cestování. Je vhodné, abyste mohli být několik prvních dnů s pejskem doma. Při příchodu jej nechte, ať se v klidu seznámí s novým prostředím, přizvat k tomu celou rodinu není zrovna nejlepší nápad. První dny a především noci mohou být trochu dramatické, chce to ale pevné nervy, pokud si štěně zvykne, že si na vás vymíní např. svými nekonečnými hlasovými projevy ústupky hned od začátku, můžete s tím později velmi silně bojovat. Platí pravidlo, co nechcete, aby dělal v budoucnu, nedovolte mu hned od začátku. Tak jsme se pomalu dostali k výchově. Toto velmi široké téma však vyžaduje samostatný článek. Obecně lze říci, že hlavní zásadou při výchově pejska jakékoliv velikosti a rasy je důležitá trpělivost a důslednost. Při výchově myslete na to, že je důležité přimět psa, aby udělal to co chcete, třeba i pomocí vodítka či jiných pomůcek, a mohl dostat pochvalu či nějaký ten pamlsek a ne ho potrestat za to co neudělal správně. Násilí je při výchově pouze krajní prostředek. Aby měl trest správný účinek, je třeba aby přišel v době, kdy pes nežádoucí činnost provádí a nejlépe tak, aby si trestání nespojil přímo s vámi osobně. pravidelná péče o psíka Některá plemena potřebují mnohem více každodenní péče než jiná. Je jasné, že jinou péči bude vyžadovat malý pes narozdíl od velkého, dlouhosrstý nebo naopak hladkosrstý. Pravidelnou péčí o psa lze předcházet mnohým problémům. Množství času, který budete muset na pravidelnou péči a svého pejska vynaložit, bude záležet na plemeni a velikosti psa a na tom, jestli ho budete předvádět na výstavách, cvičit nebo s ním sportovat a podobně. Je důležité, abyste na ně vašeho miláčka zvykali od mládí. oči Tvorba tzv. ospalků každé ráno není problém. Suché útvary lehce odstraníte. Je lepší je dávat pryč, jinak se hromadí v srsti, zalepují koutky očí a mohou se podílet na vzniku potíží. Na péči o okolí očí existují přípravky, které čistí i desinfikují. Některé jsou i na bázi bylinek a mohu je jen doporučit. Dbejte aby do očí nezasahovaly přerůstající chlupy a nedráždily je. Je dobré je dát do gumičky nebo i upravit gelem apod. Pokud přijdete z prašného prostředí, můžete oči vypláchnout borovou vodou. Jiné preparáty, např. s obsahem antibiotik (Ophtalmo fymykoin) doporučuji do očí podávat až po poradě s odborníkem. Pokud se objeví nažloutlý výtok, otok, zarudnutí, svědění, krusty nebo jiný problém, např. zákal nebo poranění oka, určitě vyhledejte veterináře, u komplikovaných případů je lépe navštívit specialistu, oftalmologa. uši Péče o uši, stejně jako o oči, pokud je všechno v pořádku, je čistě v pravidelných kontrolách. Pokud je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku, nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy . Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné, i my si uši čistíme. Ucho zašpiněné ušním mazem vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu klidně ve větším množství a chrupavčitou trubici zvukovodu promasírujte, až je slyšet šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu, co pes vyklepe do ústí zvukovodu. Stejným přípravkem můžete očistit i záhyby boltce. Tímto způsobem dokážete ucho vyčistit spolehlivě a bezpečně. Čistěte nejdřív ucho čistší a před čištěním druhého ucha očistěte vždy kónus kapek. Předejdete tak riziku zavlečeni infekce z ucha nemocného do zdravého. Nikdy nečistěte psovi uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem. U pejsků nepoužívejte tampónky do hloubky ucha. . Můžete udělat víc škody než užitku jednak možným poraněním nebo zatlačením případné nečistoty hlouběji do zvukovodu. U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu,hl. u plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytváří často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu a vede ke vzniku zánětu. Mechanické vytrhávání chloupků můžete dělat ručně, na trhu jsou k dispozici i přípravky k tomuto účelu. V letním období jsou častými problémy u psů, především s převislým uchem, záněty zvukovodu, kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu. Osina je obal semene trávy či obilí, má ostrý hrot a výstupky, které se zachytávají v srsti či dutině zvukovodu. Po každé procházce přírodou, především ve vysoké trávě či obilí, po koupání v přírodních zdrojích vody apod. uši psa zkontrolujte. Pokud ostříháte srst na vnitřní straně ušního boltce nakrátko, výrazně snížíte pravděpodobnost vniknutí osiny do zvukovodu. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec apod., určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také „samoléčba“ zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stádia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu. ! ! ! Jorkšírkovi je třeba ihned vyholit ouška, aby pěkně stála. oholit zhruba do 1/3 (u štěňátka  do 2/3) aby bylo ouško odlehčené na youtube je spousta videí, např. Ušiska lepit při bazi a ne při hrotu,to se deformují, vyhnout se hlazení po hlavince, myšleno hl. přes ouška, chrupavka se lehce poškodí. V době přezubování je dobré podávat chondroprotektiva, případně kl. výživu pro štěňátka. My dávali každý den trochu jogurtu (bileho) nebo kousek sýra, tvaroh.... Slyšela jsem i o úspěśích s masáží, já s ní ale zkušenosti nemám. ....masíruješ JEMNĚ ouško v místě chrupavky, bříškem palce masíruješ v oušku a ukázováčkem přidržuješ. Nesmíš ouško lámat dopředu ani dozadu. Po hlavičce rozhodně nehladit i když jsou ouška již stojatá.Může se chrupavka zlomit. z vnitřní str chloupky vytrhávám, nestříhat, to by psa píchalo a výsledek by byl,že by sebou plácnul na zem a drbal se... z druhé str je vyholím , vystříhám, to je jedno čím, kdo co máte...ale jen do 1/3 ouška zuby Péče o zuby a ústní dutinu je úloha na dlouhou trať, resp. na celý život psa. Prosím za Vaše miláčky, věnujte tomuto problému dostatek pozornosti. Zdálo by se, že se jedná o banalitu, ale zubní kámen není jen otázka estetiky a hygieny V útlém věku kontrolujte výměnu mléčných zubů za trvalé. Zdvojené a nevypadlé mléčné zuby je třeba odstranit hned z několika důvodů, což vysvětluje článek Anatomie a zdravý chrup psa. některé vady vývoje chrupu, které znemožňují příjem potravy, je nutné řešit operativně. Již od štěněčího věku zvykejte pejska na to, že mu zuby prohlížíte a čistíte např. gázou namotanou na prst nebo můžete zakoupit zubní kartáček pro psy, dnes je jich již velký výběr. V době, kdy má pejsek již trvalý chrup, měl by čištění bezproblémově zvládat, abyste tento úkon mohli bezpečně provádět. K čištění zubů používejte pouze pasty na zuby určené pro psy, nikdy ne lidské nebo dětské, které dráždí sliznici žaludku. Zubní pasty pro psy obsahují enzymy, které výrazně omezují usazování zubního kamene. Vhodné je také využívání různých enzymatických pamlsků, např. kostiček, žvýkacích plátků nebo krmení granulemi, které kromě toho, že jsou komplexním krmením, jsou speciálně upraveny pro omezování tvorby zubního kamene. Především u toy, trpasličích a ostatních malých plemen je prevence vzniku zubního kamene velmi důležitá, protože se u nich vytváří již velmi brzy. Volte hračky, které neobrušují sklovinu zubu. Jsou poddajné, žvýkatelné a měkké a hlavně odpovídající velikosti. Nenechte pejska aportovat kameny, jednak kvůli možnému porušení skloviny, ale i kvůli možnému spolknutí. Pokud u pejska zpozorujete zvýšený zápach z tlamy, zarudnutí dásní, zubní kámen nebo jakékoliv změny v dutině ústní, nechte pejska prohlédnout veterinářem. tlapky Je třeba je prohlížet nejen když pes kulhá. Podívejte se mezi prsty i mezi polštářky. Kůže by neměla být zarudlá, mokvavá nebo zhrublá. Chlupy v meziprstí pravidelně vystřihávejte nejen kvůli snadnějšímu mytí, ale i kvůli plstnatění srsti. Zvýšenou pozornost věnujte tlapkám v období zimy, kdy se chodníky hodně solí. Vidíte na botách, jak sůl poškozuje kůži. Váš pes je na tom hůř. Jeho kůže je živá, může být velmi vysušená a pálit. Ochranou je promazávání kůže např. vazelínou. V případě potřeby připadá v úvahu i ochranná obuv, i když může vzbuzovat úsměv. Sůl není v zimě jediným problémem, který může vašeho pejska trápit. Především u dlouhosrstých plemen mohou problémy v těchto místech vycházet z namrzlého ledu mezi polštářky, vystříháním srsti a kontrolou po procházce tento problém zmírníte. Ani v létě na tlapky nezapomínejte, dlouhá chůze po rozpáleném betonu může způsobit popáleniny, osiny, které jsme popisovali již v péči o uši, často působí problémy i v meziprstí, kde se postupně „zavrtají“ do kůže a způsobí zánět, otok a bolestivost, často doprovázené výtokem z místa vpichu. Jejich vyndávání se pak často neobejde bez narkózy. Veškeré řezné rány nebo jiné úrazy na tlapkách nenechávejte bez odborného ošetření veterinářem, většina z nich vyžaduje antibiotickou clonu. Pokud o tom nejste poučeni, sami tlapky nezavazujte, je zde velké riziko sesunutí obvazu a zaškrcení cév, což může mít nepříjemné následky. Pokud má pes tlapku pod obvazem, udržujte ji v suchu a čistotě, aby nedošlo k zapaření kůže pod obvazem. K tomu dobře slouží již zmiňované ochranné botičky. drápky Kontrolujte drápky pravidelně. Za normálních okolností při dostatku pohybu po tvrdém povrchu, se drápky obrušují samy. Drápy, které se svým koncem nedotýkají země, když pes stojí, není třeba zkracovat. Pozor na páté prsty, tzv. paspárky, které má pes uloženy výše na tlapce z vnitřní strany a země se při pohybu nedotýkají. Někteří psi mají paspárky i na zadních nohách. U psů s dlouhou srstí je můžete (pokud o nich nevíte) snadno přehlédnout. I na těchto paspárcích rostou drápy, které se často zatáčí a mohou snadno zarůst do kůže. Je třeba je krátit častěji než jiné. Pokud jsou paspárky svojí polohou náchylné ke zranění, chirurgicky se odstraňují. U některých plemen jsou naopak ve standardu plemene a tedy žádoucí. kontrolujte délku drápů! Již malým štěňatům je nutné stříhat špičky drápků. Rohovina na nich stále dorůstá, když se dostatečně neobrušuje (a to často ne), stále se zvětšují. Zvětšuje se i „živá“ část uvnitř. Dlouhé drápy mu vadí při běhu, snadno se lámou či trhají. Může být později příčinou kulhání. Obdobné je to s „polštářky“ na prstech. Je třeba občas zkontrolovat, zda nejsou rozpraskané a při té příležitosti je s využitím nějaké masti promasírovat. Musí se chránit  před poškozením, zejména v zimě,tvrdý sníh, soli... Když se bojíte, že byste mohli drápky zastřihnout, zajděte za veterinářem. U černých drápků není rozmezí mezi lůžkem, které po zastřihnutí krvácí patrné vůbec a i u světlých průhledných drápku se může při pohybu psa drápek zastřihnout. Zastřižený dráp není žádná tragédie. Krvácí to občas hodně, ale bez následků... Důležitá je také kvalita drápu jako takového a drápkového lůžka. Pevnost, lomivost, třepení, způsob růstu nám hodně vypovídají o zdravotním stavu. Můžou být příznakem nedostatku vitamínů, plísňového onemocnění … anální žlázky Anální žlázky, (paraanální pachové váčky) jsou párový orgán uložený pod ocasem dole po stranách řitního otvoru (podle ciferníku na úrovni čtyřky a osmičky). Je to pachová žláza obsahující silně zapáchající látku. Za normálních okolností je žláza naplněná nažloutlou zakalenou silně zapáchající tekutinou, která odchází spolu se stolicí, nebo ji může pejsek pustit při strachu. Problémy se projeví jako ucpání žlázek, nebo jako abscesy, které se tvoří přímo ve žlázách. Na problémech s vyprazdňováním análních váčků se podílí několik faktorů, především zácpa, málo častá stolice nebo řídká stolice, ale i nedostatek pohybu nebo nedostatek prostoru pro vytváření teritoria (původní účel sekretu análních žláz). Když dojde k ucpání nebo zhoustnutí sekretu, pes má pocit nespecifického dyskomfortu a může např. jezdit zadkem po zemi, tzv. sáňkování nebo si může paradoxně začít vykusovat srst v jiných částech těla, jako jsou např. hrudní končetiny nebo kůže na břiše či ocase. Sekret stagnující ve žlázkách je velmi agresivní. Pokud nedojde včas k jeho vyprázdnění, dochází k zánětu žlázek a někdy až k tvorbě píštělí, které vypadají jako hnisavé ranky do kůže vedle řitního otvoru. Pokud je sekret ve žlázkách zadržován dlouho, může se to projevit i celkovými příznaky. Pokud se váš pes bude chovat je nutné sekret z váčků mechanicky odstranit. Tento úkon si nechte ukázat u veterináře nebo zkušenějšího chovatele. Není dobré žlázky vyprazdňovat bezdůvodně, dochází tak zbytečně k jejich dráždění. U psů, kteří trpí na ucpávání análních váčků, je frekvence vymačkávání individuální v řádu měsíců. anální žlázky /Psovi pŕítelem/ péče o kůži a srst Česání - slouží k odstranění starých vypadlých chlupů, je to výborná masáž kůže.Záleží na plemeni psa, jak často ho budete česat, ale i hladkosrsté zvíře bude mít kvalitnější srst, když o ni budete pravidelně pečovat. Jsou různé typy hřebenů a kartáčů. Stačí si z té záplavy vybrat a hlavně to dělat. Stimulujete prokrvení kůže, tvorbu mazu, obnovování a obranyschopnost kůže. Nehledě na to, že když to postavíte, jako že to je něco navíc, může se to pro psa či kočku stát chvilkou kdy ví, že se o něj pečuje. Ne vždy to tak ale je. Další úpravy srstí jako stříhání a trimování je závislé na plemeni. koupání na povrchu zvířecího těla se tvoří tuková ochranná vrstva. Je to jakýsi film, který má celou řadu ochranných vlivů a který má svůj nezastupitelný význam. U psů, narozdíl od lidí, nejsou v kůži potní žlázy( s výjimkou tlapek). Proto je nutné vyvarovat se přílišného používání šampónů, které smývají povrchovou ochrannou vrstvu a kůži vysušují. Doporučuji koupat psa v čisté vodě, když to potřebuje. Oplachovat v zimě packy a břicho od soli a nečistot z chodníku je nutné i po každé vycházce. Nevhodné je ale každodenní používání mýdla nebo šampónů, byť i určených pro psy. Vysušují kůži a ta se stává citlivější a svědivou. Je dobré po koupání v zimě packy promazat. Kontrolujte občas psovi kůži, jestli nemá pupínky, mokvavá ložiska, svědící okrsky s vypadanou nebo řídnoucí srstí. Jsou to projevy onemocnění kůže a stojí za návštěvu u specialisty. Když uvidíte v srsti malé černé tečky, nebo pohybující se, s největší pravděpodobností o trus a dospělce blech. Je nutno odblešit psa i jeho okolí. Nemusí to být vždy jednoduché, protože když se vám nepodaří asanovat prostředí, budou blechy vašeho mazlíka osidlovat znovu a znovu. Kromě blech patří mezi nejčastější parazity klíšťata. Nejvhodnějším řešením je preventivní použití antiparazitárních přípravků, které většinou působí na blechy i na klíšťata zároveň. Informace o nebezpečnosti klíšťat, zacházení s přisátým klíštětem, druzích parazitárních přípravků a mnohé další k tomuto tématu naleznete v článku vnější paraziti Bílé lupy, pokud se pohybují, jsou s největší pravděpodobností také parazité a pokud se nepohybují, jde pravděpodobně o kožní šupinky- lupy, které jsou u štěňat častější a u psů jsou projevem nadměrného vysušení kůže nebo projevem poruch rohovatění kůže, např. v důsledku nedostatků ve výživě atd. očkování Očkování štěňat a dospělých psů je popsáno podrobně na jiném místě těchto stránek Očkování   Jedná se o prevenci nebezpečných onemocnění, která právě díky tomu, že se už léta zodpovědně vakcinuje, mají malý výskyt, nebo jako vzteklina, která se u nás u domácích zvířat už mnoho let nevyskytuje. Návštěva veterináře při vakcinaci je zároveň pravidelnou kontrolou zdravotního stavu a je prostorem pro otázky, které vás trápí. odčervení Očervení patří mezi základní preventivní opatření, které je u štěňat velmi důležité. Kompletní informace o této problematice popisuje článek Odčervení  Doporučuji přečíst : Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky PSOVI PŘÍTELEM Proč mám rada psy   Čím později přijdu domů,tím radostněji mě vítá. Pes není nikdy nespokojen se svým zevnějškem. Psa nezajímá, kolik jsem měla psů. Pes mě nekritizuje a neorganizuje mi život. ...Rodiče mého psa mě nenavštěvují. O psa nepřijdu, když se mimo domov mazlím s jinými psy. Pes si s jinými psy většinou rozumí. My s manželem pomýšlíme, že si buď koupíme psa nebo pořídíme dítě. Nemůžeme se rozhodnout, zda si máme nechat zničit koberec nebo životy. Dejte štěněti domov a ono vám dá navždy své srdce.